David - zástupce vedoucího prodejny Ski a Bike Centrum Radotín

“Můžu být hrdý na firmu, kde pracuju.”

David už u nás pracuje 11 let. Je mu 36 let a v současné době zastává pozici zástupce vedoucího prodejny. Kromě práce u nás učí také na druhém stupni základní školy tělocvik. Chcete vědět, jaká byla jeho cesta do SBCR? Tak čtěte dál :)

Z Budějovic do Prahy

Pár let zpátky, když David dokončil bakalářské studium na univerzitě v Českých Budějovicích, toužil získat ještě magisterský titul. Takové studium ale v Budějovicích nebylo možné, tak byl nucen si vybrat mezi Prahou a Ústím nad Labem. Praha byla blíž, takže zvítězila, i když si ji z návštěv v mládí David příliš neoblíbil: “A právě z těch návštěv jsem si odnesl, že bych tady nikdy žít nechtěl nebo alespoň jsem si to myslel.. Ale člověk si zvykne. Dopadlo to jinak…Zase má to tu spoustu různých jiných výhod a spoustu vyžití a tak. Takže se tam dají najít i pozitiva,”  říká David s úsměvem.

Brigáda k magisterskému studiu

Když se tedy David aspoň částečně smířil se skutečností, že dalších pár let svého života stráví v Praze, začal si hledat přivýdělek ke studiu.Studoval fakultu Tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, takže měl představu, že jeho brigáda by měla být také ve sportovním odvětví.

Půjčovna nebo prodejna

Už jste asi uhodli, co se stalo. David našel inzerát na práci v SBCR. Po vstupním pohovoru se s vedením domluvil, že nastoupí do oddělení půjčovny, protože měl sice rád lyže, ale jeho znalosti nebyly tak hluboké. David byl přijat koncem srpna, ale chtěl se věnovat zimnímu sortimentu, proto do té doby alespoň absolvoval školení a protože byl ze školy zvyklý se hodně učit, tak se situace před jeho nástupem ještě trochu pozměnila: “Vyšel mi nástup zrovna na školící sezónu, takže jsem tam 2 měsíce aktivně dojížděl, vše jsem absolvoval a na závěr když se psal test, tak jsem prý dopadl jako jeden z nejlepších a vedoucí mi řekli, že mám nastoupit rovnou na prodejnu.”

Davidovy začátky nebyly snadné. Nějakou dobu mu trvalo, než se začal cítit sebevědomě v tom, co zákazníkům říká, než měl pocit, že se ve všem vyzná. Po skončení zimní sezóny David SBCR opustil, protože si nepřipadal znalý v cyklistice.

____________________________________________________________________________________________________________________________

Jak to tehdy v tom roce 2013, kdy jsi nastupoval, vlastně vypadalo?

“Na prodejně jsme byli asi čtyři. Tlačili jsme se v malý vile a všechno jsme si museli dělat sami. Neměli jsme pokladní, takže jsme si účtovali všechno co jsme prodali sami. Po směně jsme vysávali a vytírali. Dělali jsme všechno. Na obědy jsme jezdili na kole. Bylo to úplně jiný.” (smích)

Takže ty jsi ještě dva roky potom studoval?

“Čtyři. Já jsem potom začal chodit na plný úvazek sem do Radotína a to denní studium mi prostě moc nevyhovovalo, protože jsem zjistil, že se tam probírá skoro to samé co na bakaláři, tak jsem po roce přestoupil na dálkové studium a začal pracovat na plný úvazek tady. Do toho jsem teda ještě učil tři dny v týdnu ve škole. Takže i s tím dálkovým studiem toho bylo až nad hlavu. Tehdy jsem si musel určit priority a škola šla do pozadí, proto jsem si studium pak prodlužoval a platil za další roky studia”.

Vidíš to zpětně jako dobrou volbu, nebo bys to dnes udělal jinak?

“V té chvíli by bylo asi rozumnější třeba neučit na škole a mít tady míň hodin, dýl vydržet na tom částečným úvazku a nechat si víc prostoru na školu. Na škole jsem učil tři dny v týdnu - někdy jsem hned po výuce jel sem do práce, jindy jsem zase buď jenom učil nebo byl jen tady. Vycházelo to tak, že jsem měl volno čtyři dny v měsíci a to sobotu a neděli jednou za čtrnáct dní, jinak jsem byl každý den v práci. A takhle jsem to držel asi šest let. Potom jsem to omezill na dva dny v týdnu ve škole a teď už je to jen jeden den.”

V té škole jsi učil jen tělocvik?

“Tělocvik a dílny.”

Dílny? Co jste vyráběli?

“Cokoliv ze dřeva. Já jsem to pojal dost prakticky, aby se ty děti naučily třeba s aku vrtačkou, což úplně nebylo v osnovách, ale já jsem si to tam zařadil - věci co by se jim z praktického hlediska mohly hodit do života.”

Po 3 měsících zástupcem vedoucího prodejny

Po tom, co David v SBCR pracoval na hlavní úvazek asi čtvrt roku, ho postavil vedoucí prodejny Roman před důležité rozhodnutí: 

“1. budu mít na starosti reklamace, které jsem upřímně dělat nechtěl,

2. nebo budu mít na starosti naši velkoobchodní značku Alpenheet, ke které jsem neměl tak blízko,

3. a nebo budu vedoucí na prodejně.

Romík řekl, že jednu z těchto možností si musím vzít. Tak jsem se rozhodl pro toho vedoucího, i když jsem si to nejdřív nedokázal moc představit. Vždycky jsem byl spíš sólista. Spoustu lidí se divilo, že zrovna já budu řídit lidi. Tušil jsem, že to nebude snadný. Musím říct, že mi trvalo, celkem dlouho než jsem se přeorientoval na to, že ty věci nebudu dělat já, ale že je zadám někomu jinému.”

Dnes je David skvělým vedoucím a jsme moc rádi, že ho mezi námi máme.

Co pro tebe bylo na roli vedoucího nejnáročnější?

“Asi delegování práce. Častokrát jsem měl chuť dělat si tu práci sám, než ji někomu zadávat, protože to byly věci, které mě samotného baví. Zároveň jsem tak nějak chtěl aby to bylo udělaný přesně jak to mám rád a jak vím, že je to dobrý.” (smích)

Co má David na své práci nejraději

David na své práci miluje pestrost, různorodost, možnost věci stále někam posouvat a zpětnou vazbu od zákazníků. “Když řeknou, že podobný servis nikde jinde v Česku nezažili. Když odchází spokojení a doporučují nás svým známým.” David si také užívá šanci účastnit se akcí, které pořádáme. Jeho nejoblíbenější akcí je testování nových modelů lyží v Rakousku: “Jak tíhnu k lyžařině tak mám asi nejraději testovačky nových lyží v Rakousku - nový lyže, všechno zadarmo, 4hvězdičkové hotely, co víc si přát.

Na kola se jezdí po Česku bez přespání, ale zas tam není omezený počet lidí, takže jsme tam byli třeba v 15. To bylo moc fajn. Taky zboží máme za super ceny, těch výhod pro člověka, který tím žije je opravdu hodně. A obecně ta komunita je moc fajn.”

I když se za těch víc než 10 let u nás hodně změnilo a Davidovi nějaká práce přibyla a nějaká zase ubyla, ( začali jsme prodávat drahá kola a elektrokola, vzniklo oddělení zákaznické péče, přesídlili jsme do nových prostor, počet lidí na směně se asi ztrojnásobil a kromě Davida s Romíkem pomáhají s vedením prodejny ještě další vedoucí směny) svou pozicí zůstal stále zástupcem vedoucího prodejny Ski a Bike Centra Radotín a vždy když se ho někdo ptá, kde pracuje, tak s hrdostí říká, že u nás.

Něco co bys na konec ještě dodal?

“Je hezké, že sem lidé chodí, ne proto že to mají blízko nebo že jsou tu nejnižší ceny, ale proto, že je tu super servis, popovídají si s někým kvalifikovaným, dobře jim poradíme, nesnažíme se jim za každou cenu něco prodat a že se opravdu snažíme vybrat pro ně to nejlepší.”